Znáte to? „Jsem na děti celý den sama.“
Nebo: „Však přijď, já jsem s dětmi stejně sama.“ když zvete kamarádku. Sama to slovní spojení používám, i když mi to přijde vlastně paradoxní. V domácnosti se pohybují minimálně tři lidé a já se cítím tak osamocená, na vše sama samotná.
Je v tom tolik ublížení a pocit zrady v péči o naše nejmenší a nejmilovanější. Ten náš chlap nás v tom nechal a šel si klidně žít svůj život do práce. My se cítíme omezené v tom, že nemůžeme dělat cokoliv, kdykoliv. Cítíme se pod tlakem z množství úkolů, které na sebe klademe a při tom neuděláme nic, protože nás za kalhoty tahá mrňous s obvyklým „mámí“ už po sté v sedm ráno.
V tom slově „sama“ je tolik oddělenosti a pocitu nepochopení. Vždyť kdo by nás pochopil? Bezdětná kamarádka těžko, ta nám třeba i závidí. Muž ještě méně, když ten si tím nikdy neprojde. A jiná máma? Ta nás odsoudí, že si ty svoje drobky neužíváme. Tak jsme zavřené ve svých hlavách a pocitech, které doufáme, že skončí, až děti povyrostou. Jenže večer, když usnou miláčkové naši, se začneme ponižovat a znevažovat pocity viny, že si mateřství vůbec neužíváme a slibujeme si, že zítra to bude lepší. A hned ráno můžeme vzdychat, že to zase není podle našich představ, když se ani nemůžeme pořádně vyspat.
Jak z toho ven? Jde to? Nedávno jsem zažila pocit nadšení, že se po bytě někdo toulá za tím, co já jsem uklízela. Vděčnost za to, že jsme spolu. Že nejsme máma a děti, ale my. K tomu pocitu jsem se musela dopracovat, odkrýt nefunkční postoje a nastavení vůči svým dětem i vůči sobě. Musela jsem si uvědomit pravdu o sobě samé a o tom, co žiji. Kde jsem uštvaná, kde jsem ublížená. Kde opovrhuji partnerem a kde s ním soupeřím. Podívala jsem se na to, kde na sebe tlačím a co mi brání být v souladu se svými miláčky co nejvíce času. Rozproudila jsem mezi námi energii pochopení, pocítila vzájemnost lásky a pravdy. Procítila si nádheru života jako takovou. A neznamená to, že jsem na to sama. Nechávám se vést a nahlížet na svůj život.
A protože si nepřeji, aby vy jste měly pocit, že jste na vše samy, vytvořila jsem prožitkový audio program s názvem Láskyplně pravdivá máma aneb děti a táta se přidají, kde odložíte to nefunkční u sebe i ve své rodině. Zahodíte nepohodlné emoce a přesvědčení, prohloubíte lásku k sobě a propojíte ji s ostatními členy rodiny. Naleznete svou hodnotu a procítíte, že si můžete dovolit vše, co chcete v lásce a pravdě ke všem, aniž by někdo strádal. Odhodíte zbytečné tlaky, které na sebe vyvíjíte a uvolníte se v tady a teď. Uvidíte, kde vám život neladí, kde je potřeba jej naladit. Tam, kde to stagnuje, se vše rozproudí. Tam, kde se něco obchází, začne se vše propojovat.
Přeji si, abyste objevily pochopení toho, že můžete vše a že to může fungovat v soudalu se všemi členy rodiny. Že se můžete věnovat dětem, i sobě, že můžete pracovat a hledat tu nejlepší společnou cestu pro vás. Že můžete být spokojená teď.