Hej, živote!

Hej, živote!

Jaký umíš být?

Jednoduchý a příjemný?

Dobrodružný a fascinující?

Přinášející výzvy a možnosti?

Překvapující a láskyplnou pravdu odhalující?

Takového já tě chci!

Chci vidět své možnosti. Chci přijímat všechny výzvy a nesednout si z nich na zadek. Chci, aby se mi plnilo mé, jak já to chci. Chci zírat s otevřenou pusou na to, jak mi může jít vše na ruku. Jde to vůbec?

Jde.

Rozhodla jsem se ve všech vidět to lepší a nepřitahovat tak do života to, co mě obtěžuje. Rozhodla jsem se netlačit se nestíháním. Dávám víru, že vše stihnu v pravý čas, i když to bude v poslední minutě. Rozhodla jsem se vidět své chyby a učím se ocenit se za to, co vše zvládám. Rozhodla jsem se reagovat na své tvořivé myšlenky a ty destruktivní mírnit, možná i nemít. Rozhodla jsem se žít v pravdě a lásce ve všech oblastech svého života. Rozhodla jsem se dát do života aktivitu a nečekat, co mi spadne do klína „samo“, učím se říkat, jak já to chci – sobě, lidem, energii, vesmíru.

A víš, co je na tom nejlepší? Že jsem se rozhodla…, že jsem zasela semínko, které začíná klíčit, růst…

Tak to je, a hotovo.