Podnikající máma

Živnostenský list mám přibližně sedm let. Mámou jsem čtyři roky a tři měsíce. Opravdu podnikám rok. Před tím to bylo urputné se honění za něčím, co nebylo moje, co nebylo v souladu se mnou samotnou a s mým záměrem. Nyní pracuji metodou J.I.H. – jasné informace hned emočním naciťováním. To je moje láska, můj život, projev mých schopností, mé boží podstaty.

I proto mi vše od začátku fungovalo. Ten start, když jsem dala najevo světu, co umím, byl raketový. Brada mi visela dolů údivem a překvapením. A protože byl zájem, hledala jsem způsoby, jak dělat to, co miluji. V té době bylo dceři něco přes půl roku, synovi roky tři. Prarodiče máme daleko a manžel je dvanáct hodin ze dne pryč. Jsem tedy s dětmi celé dny sama.

Ze začátku jsem pracovala po večerech, písemně. Lidem jsem popisovala jejich pocity, dokonce jsem pracovala i skupinově. Ano, povaha mé práce mi umožňuje pracovat na dálku, online. A plně toho využívám od začátku. Nyní pracuji telefonicky, pro skupiny nahrávám audio nahrávky. Postupem času jsem upustila od práce večer, pracuji přes den. Nejsem ten typ, co by zvládal fungovat bez vyspání, takže o spánek se neobírám. Jak to tedy skloubit s rodinou?

Syn chodí do školky na dva dny v týdnu. Dcera spí samozřejmě přes den. Dovoluji si pracovat, konzultovat i se synem vedle sebe. K čemu se chci tedy tímto článkem dostat?

Život je změna. Rodina se proměňuje, děti se vyvíjí, jejich potřeby se mění. I já se vyvíjím profesně i osobnostně a to, co mi dříve přišlo fajn, mi později nevyhovuje nebo mě omezuje.

Jak tedy pracuji?

Dovoluji si pracovat, i když jsou děti vzhůru a jsou se mnou. Stane se, že mi do práce zasahují, ale většinou je to o tom, jak to opravdu chci já.

Cože? Jak to chci já a ne jak by to chtěly děti? Ano, je to o tom, co je pro mě priorita. A tou prioritou jsem často i já a moje práce, protože to mi přináší uspokojení a radost. Jako rodiče chceme, aby děti dělaly to, co je baví. A co my, mámy? Děláme věci, které milujeme? Dovolujeme si naplňovat svůj potenciál a svou duši blahem a uspokojením z tvoření? Jasně, jsou období, kdy děti potřebují většinu našeho času a přítomnosti, ale jak dlouho toto období trvá? Kdy přichází na řadu máma? Až děti odrostou? Svým dětem jsem dávala od začátku vše, co jsem mohla. Spaly se mnou, rodila jsem přirozeně, kojila jsem na požádání déle než rok, nosila jsem je v nosítku, na hlídání je dávám jen rodině, výjimkou je školka… Ale v tom všem jsem taky chtěla neztratit sebe a mít to svoje. I s tím, že se do práce vracet nechci.

Co se jako podnikající máma učím?

  • Netlačit na pilu. V urputnosti buď nic nevytvořím, nebo to za moc nestojí.
  • Naslouchat sama sobě a vnímat svou únavu. Nejít na dřeň. A musím podotknout, že při kojení jsem díky hormonům o své únavě neměla ani ponětí.
  • Tvořím, když jsem sama sebou, v úžasné náladě a spokojenosti. Když mám pocit, že to jde a že fakt chci. Což se vylučuje asi s obecnými radami jako dávat pravidelně příspěvky na sociální sítě, mít rozvrh, co kdy budu dělat. Pracuji v souladu sama se sebou, se svou intuicí. Nepracuji každý den.
  • Nebrzdím se pochybnostmi, strachem a hodnocením sebe. Přijde nápad, jdu realizovat. Nesedím bezradná nad počítačem a těžce nepřemýšlím, co napíšu. Co píšu, jde přímo ze mě. Tím ušetřím spoustu energie i času.
  • Vím, že vše se mění a co nemám teď, můžu mít v budoucnu – více času na práci, více klientů, více projektů.
  • Dovoluji si tvořit v rámci svých možností. Neprahnu po dokonalosti a prostě tvořím tak, jak to umím teď. Hledám způsoby, jak by to mohlo jít.
  • Zároveň chci, aby byli spokojení všichni – celá rodina, aby nikdo nestrádal, zároveň si nenakládám přemíru.

Jak to tedy dělám?

Pracuji v souladu sama se sebou, umím se ladit na sebe, tvořím svou realitu. Přichází mi nápady a já je dávám do života.  Tím, že většinou neznevažuji svá rozhodnutí, neblokuji se strachem a pochybnostmi, zvládnu vše mnohem rychleji než stará Nikola. Když se práci někdy věnuji moc, rozhodnu se, jak to chci dál. Jestli to nechce nový formát či nápad. Když je práce málo nebo žádná, vím, že jsem si někde zastavila energii. Buď je to tak v pořádku, nebo se zase rozpohybuji.

Bylo to tak vždy? No to těžko…

Jak jsem psala na začátku, živnostenský list mám asi sedm let, ve skutečnosti podnikám tak rok. Těch předchozích šest bylo o totální urputnosti, zatvrzelosti, že tohle je jediná má cesta – tehdy detoxikace; o naštvanosti a ublížení, že mi to nejde, nikdo to nechce a o tom, že vložené peníze nikdy neuvidím. Při tom nepochybuji o svých tehdejších vědomostech a lásce k oboru i k lidem, kteří toho byli součástí. Jenže v tom nebyl ani kousek mě. Bylo to čisté přebírání cizích přesvědčení, které mě nefungovaly.

Později jsem připustila i další možnosti, vlastně okolnosti způsobily okamžitý konec mého směřování a díky Bohu za to. Otevřely se mi další obzory.

Automatická kresba diagnostická metodou J.I.H. mi dala možnost na sobě pracovat kdykoliv a jakkoliv často. Bez omezení místa, času.  I tehdy jsem se musela popasovat s dalšími pocity a postoji.

Nejdříve bylo práce moc a nebyl čas ani na sebe, takže naštvání, že v tom opět ztrácím sama sebe bylo na místě. Pak se ve mě mísily pocity viny vůči dětem, jestli se tomu můžu věnovat , když bych přece měla být pořád s nimi. Soutěživost a jakási hra na to, kdo zvládá víc s manželem. Ublížení, že mě nejbližší nechápou a nepodporují…

Jenže víte, co? Tenhle mix pocitů trval možná 10 měsíců. Netrval roky jako před tím. Odhazovala jsem svoje masky jako špinavé oblečení do koše na prádlo – často a rychle. Ono to totiž jde. V ezo světě osobní rozvoj bolí, trvá věčně a než přijmete sami sebe, musíte se prodrat bolestmi toho, jak se k vám stavěl který rodič a jak moc selhával. Jenže když přijmete to, že viník neexistuje, že si život tvoříte sami, tak pak ze sebe shodíte cokoliv, pokud to připustíte, že to jde, pokud se pro to rozhodnete a pokud si odpustíte nalhávání sobě i ostatním.

Jasně, nemusíte být na to sami, proto je tady metoda J.I.H., další koučky a já, která otevírám další kolo programu Rozproudi své podnikání, kde vás překlopím do tvoření vlastního života. Pozvedneme vaší hodnotu na místo, kam náleží. Otevřeme další možnosti, které jste dosud neviděli. Krátce, rychle, jednoduše, bez těžkého prožívání, bez dlouhého hledání sebe, bez urputnosti lanařit lidi, aby koupili. S vědomím sebe, svých vnitřních pokladů, jako maják, který je zde pro lidi, kteří vás a vaše služby potřebují. V tom nejlepším pro vás a zároveň pro ostatní.

Jdete do toho, i když vaše podnikání nepůjde úplně s proudem? Když nebudete muset těžce odpracovávat svou činnost a přesto budete dělat to nejlepší pro sebe a ostatní? Když zvládnete mnohem víc, protože si nebudete stát v cestě?

 

 

Nikola Usvaldová
Jmenuji se Nikola Usvaldová a pracuji metodou J.I.H. - jasné informace hned emočním naciťováním. Uvolňuji energie tam, kde stagnují, dělám život lepším, snadnějším a vkládám každému do rukou příležitost tvořit si svůj vlastní život podle svých představ.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.